Můj šíleně ulítlej svět:Osobní stránka na adrese: teenagebook.svet-stranek.cz

,,Lio ,pojď sem" zavolala máma z kuchyně.Rychle jsem položila pastelky a utíkala dolů za mámou.,,Pomoz mi s obědem,vůbec to nestíhám."
,,Na co vaříš tolik jídla,vždyť jsme jenom dvě?" pak mi to došlo....,,To má jako přijít John,to zas bude vopruz"
John je mámin nový přítel.Nenávidím ho,už na první pohled je mi nesympatický.Je to mucholapka na ženský.Mamka ho zbožňuje.Je do něj bezhlavě zamilovaná.Jsem docela zvědavá jak dlouho jim to vydrží.
,,Mám pro tebe překvapení.Dneska nepřijde John sám,ale vezme s sebou Melissu.To je jeho dcera,přece jsem ti o ní už říkala.Myslím,že by se z vás mohli stát kamarádky."řekla máma nadšeně.
Zamyslela jsem se.
,,Lio! Pojď mi už konečně pomoct." okřikla mě znovu máma.Moje máma umí vařit skvěle.Pracuje v jedné luxusní restauraci.Někdy nosí domů jídlo,které zbyde.

,,Za chvíli to máme hotový" oddychla si máma.
V tu chvíli někdo zazvonil.Máma rychle vylítla z kuchyně,odhodila zástěru,načechrala si své blond vlasy,uhladila tílko,které jí odhalovalo ploché břicho.Otevřela dveře a tam stál ten největší slaďák na světě, samozřejmě s Melissou...
Když John vstoupil do kuchyně,porozhlédl se a nakonec ho zaujala fotografie,na které byla ve svých tyrkysových bikinách,kde se opalovala na slunci a usrkávala limonádu.Vedle ní běhala holka,která byla pocintaná čokoládovou zmrzlinou.Bohužel jsem to byla já.Melissa vyprskla smíchy, a kdyz jsem se na ní podívala obrátila oči v sloup.Máma si toho nevšímala.Kdyby tady máma s Johnem nebyli přišla by Melissa o všechny svoje zuby.John,kterému vlasy spadaly do obličeje si je lehkým pohybem hlavy odhodil z čela a mrkl na mámu svýma hnědýma očima.Máma z něj byla hotová.
,,Lio běž ukázat Melisse svůj pokoj" řekla vesele mamka.
Neochotně jsem šla s Melissou do pokoje.jen co jsem vstoupila do pokoje,bylo slyšet spokojené mlaskání a chichotání.
,,Pche,tvůj pokoj je tak pro myš je strašně malinkatej a ošuntělej." řekla posměvačně Melissa.
,,Skalpni barbíno!! " zasyčela jsem naštvaně.
,,Je mi jasný,že tvoje máma chce mýho tátu jen kvůli penězům.Je to zlatokopka!! " vyprskla.Teď jsem toho měla právě dost.Rozběhla jsem se za Melissou.Ta pochopila,že se na ní chci vrhnout,a tak rychle utíkala po schodech.
Běžela jsem za ní,ale ona se v kuchyni zastavila.Hned jsem jí doběhla a uviděla to samé,co ona.John s mamkou tam stáli a líbli se.Jak nás zpozorovali,rychle se od sebe odtrhli.
,,Jéé.Ahoj holky." vykřikli překvapeně.


Pak jsem se probudila.Ležela jsem v nemocnici.Nade mnou stála máma, John a nějaká doktorka,jmenovala se Winstormová.Všechno kolem mě bylo rozmazané.Doktorka ještě chvíli mluvila s mámou,potom odešla.Mamka si sedla na kraj postele.
,Lio,Lio,probuď se" zašeptala.
,,Vždyť už nespím" odpověděla jsem.Upřeně jsem se na ní podívala.
,,Co se stalo??" zeptala jsem se.
,,Srazilo tě auto.Máš zlomenou ruku." pronesla máma dramaticky.
,,Mami říkáš to jako bych měla za pět minut umřít."
,,Víš jak jsem se o tebe bála a ty jsi ještě drzá." řekla mamka mateřsky.
Pomalu se mi všechno začalo vybavovat.Spěchala jsem za svou nejlepší kámoškou Charlotte.Charlotte je ve škole hodně oblíbená.Má blond vlasy po pas a olivově zelené oči.Je jedináček.Její rodiče jsou bohatí.Má úžasný pokoj a postel s nebesy,kterou jí závidím.Její kluk Brian je kapitán fotbalového týmu.Chodí o ročník výš než my.Jsou spolu denně.
Měly jsme spicha před nákupní střediskem a já nestíhala.Od domu je to k středisku asi jeden kilometr,a protože mi ujel autobus a další jel až za hodinu,šla jsem pěšky.Jenže jsem musela jít okolo starýho sídliště,kde se povalujou feťáci,tenhle rok se má bourat.Měla jsem docela strach.V duchu jsem si říkala,buď v klidu,nic se nemůže stát.Najednou za sebou slyším volat :,,Hej holčičko!" Ani jsem se neotočila a zdrhala pryč.Vběhla jsem do silnice.Ze zatáčky se vyřítilo auto.Srazilo mě.Už chápu,kvůli čemu byla mamka tak vyděšená.Můj táta totiž zemřel při autonehodě.Byl převezen do nemocnice,ale druhý den zemřel.S mámou jsme strašně moc brečely.Měly jsme krizi,chtěla jsem zpátky tátu,ale mamka řekla :,,Život jde dál."
Potváři mi stekla slza.
,,Copak je zlato?" zeptala se ustaraně.
,,Vzpomněla jsem si na tátu." odpověděla jsem sklíčeně.
,,To bude dobrý,omlouvám se,ale za chvíli mi začíná směna.Za dva dny tě pustí domů.Pa,brouku."
řekla povzbudivě.
,,Ahoj mami,ahoj Johne"

* * *
Ach jo,v nemocnici je taková nuda.Od tý doby,co mamka s Johnem odešli,nedělám nic jinýho než,že ležim v posteli.Jsem tu teprve tři hodiny a jediný,co dělám je,že se koukám do stropu..V televizi nic neni a knížky,který mi přinesla mamka jsem už dávno přečetla.Otevřely se dveře.Dovnitř vešla sestřička s vozíkem,na kterém byl kluk.Vypadal suprově.Měl hnědé vlasy a medové oči.
,,Za hodinu vás přijdu zkontrolvat." řekla sestřička a odešla.
,,Ehmm....Ahoj jsem Nick" řekl tím nejúžasnějším hlasem,jaký jsem kdy slyšela.
,,Já jsem eee.....Lia" zakoktala jsem.
,,Hezký jméno, takový neobvyklý"
,,Dík,noo co se ti stalo?" zeptala jsem se ho.
,,Jel jsem na skejtu,chtěl jsem zkusit novej trik,nepoved se mi a zlomil jsem si nohu a naštípl ruku." řekl ledabyle.
,,To muselo bolet." řekla jsem.
,,Stálo to za to,když jsem tady s tebou." zazubil se.
Začervenala jsem se.Sice jsem nevěděla, jestli to myslí kamarádsky nebo,protože se mu líbím,ale stejně mi to polichotilo.

Nick je super kluk.Celou dobu v nemocnici jsme si povídali,dělali kraviny.Schválně jsme zvonili na zvonek u postele a když přišla sestřička,a zjistila,že nic nepotřebujeme,vraždila nás pohledem.My jsme se řehtali,jako praštěný.
Jenže Nick ve středu ráno odjel domů.Rozloučil se se mnou.Chtěla jsem mu zamávat,a tak jsem šla k oknu.Asi už seděli v autě,protože jsem ho nemohla najít.Pak jsem,ale uviděla v jednom autě mávající ruku v ortéze.Sbohem Nicku, snad se ještě někdy uvidíme.....

,,Ahojky Lio.Doufám,že máš sbaleno,protože jedeme domů! řekla mamka vesele.
,,Mmmmm....."
,,Neříkej,že se ti nechce domů,vždyť si tu vůbec nechtěla být."
,,Ale joo,jasně,že chce" řekla jsem nepřesvědčivě.
,,To je dobře,tak chvátej.Dneska příjde na večeři John s Melissou,máme pro vás překvapení." řekla tajemně.

Před domem na nás už čekali John a Melissa.
,,Ahoj Lio.,ahoj zlato. " pozdravil John a obejmul mámu.
Máma se s Johnem seznámili v restauraci,kde vaří.Mamka tvrdí,že to byla láska na první pohled.Viděla ho sedět u stolu s Melissou,která slavila dvanácté narozeniny.Teď je jí šestnáct.Stala se z ní pěkně protivná a náladová puberťačka.Má dlouhé plavé vlasy,nebesky modré oči a úzké jahodové rty.Je tak hezká,že ji chce snad každý kluk.Chodí s Dennym, je to nejhezčí kluk z celý školy,jenže je ještě nafoukanější než Melissa.Divila jsem se jí proč s ním chodí a ona mi řekla,že je nejoblíbenější.Prý jen kvůli své reputaci.Pak jsem jí ptala jestli by se vůbec chtěla někdy doopravdy zamilovat.Odpověděla mi,že jo,jen čeká na toho pravýho.To sotva.
Naše první setkání s Melissou proběhlo katastrofálně.Jí bylo dvanáct a mně deset.Nesnášely jsme už od chvíle ,kdy jsme se uviděly,ale čas nás dal dohromady.Myslím,že spolu docela vycházíme..Vlastně když Melissu líp poznáte,tak zjistíte,že je celkem milá a v pohodě.
,,Čau." řekla Melissa.Já pozdrav opětovala.

V jídelně už byl prostřený stůl a z kuchyně byla cítit vůně jídla.K obědu jsme měli kuřecí plátek s broskví,sýrem a jasmínovou rýží.Bylo to opravdu vynikající.Po obědě mamka přinesla zákusek,jahodový dort.Já a Melissa jsme protestovaly,že už nemůžeme.
,,Tak už jim to řekneme." pošeptala máma Johnovi.
,,No dobře." řekl John potichu,ale stejnak to bylo slyšet.
Takže John a mamka na nás ušili boudu.
,,Já a Jenn vám chceme něco říct." řekl John
,,Do toho taťko, vysyp to." utahovala si z něj Melissa.
,,Tak já to teda řeknu stručně.Budeme se brát." pronesl a hlas mu přeskakoval.
,,Coože"
,,Hmmm...ale to ještě není všecko.Jelikož se z nás stane rodina,přestěhujeme se." vykoktal.
,,Dejte mi chvilku,tohle nestrávim" řekla Melissa a vyběhla z domu.
Zavládlo ticho.
,,Musím za ní." řekl John zoufale.

Večer v posteli mi v hlavě lítala jedna myšlenka za druhou:
1.Jestli má mamka Johna ráda,tak ať si ho vezme.
2.Představa,že John je bude můj nevlastní táta je děsivá,ale kvůli mamce to nějak zvládnu.
3.Udobří se elissa s Johnem?
4.Překousne Mel,že máma s Johnem budou svoji?
5.Kam se budeme stěhovat?
6.Bude to daleko?
7.Začnu chodit do jiný školy?
8.Uvidím ještě někdy Nicka.....

Byla sobota.
Ráno jsem se vzbudila až v půl dvanáctý
,,Dobré ráno." řekla mamka.
,,Spíš poledne." odsekla jsem.
,,Moc mě mrzí ten včerejšek.Vadí ti to?" zeptala se.
,,No,přiznám se,že mě to zaskočilo.Jestli máš Johna ráda,tak vám v tom nebudu bránit."
,,Páni Lio,co se s tebou stalo.Mluvíš jako dospělá,ale děkuju.Moc to pro mě znamená" oddychla si.
,,Jenže je tu ještě jeden problém." řekla dramaticky.
,,Nech mě hádat Melissa."
,,S Johnem jsme doufali, že to pochopí.Počkej mám nápad!Promluvíš si s Melissou." vyhrkla mamka.
,,Mami, to snad nemyslíš vážně.V žádným případě."řekla jsem neoblomně.
,,Lio, prosím.Rozumíš si s ní daleko líp než já nebo John.Teď už pojď jíst."přitom na mě udělala psí oči.
,,No tak dobře, já to teda zkusím."
,,Díky Lio.Nevim co bych bez tebe dělala." řekla a usmála se.


Zazvonil telefon.Mamak se k němu rozběhla, asi si myslela, že volá John.
,,To je pro tebe Lio,volá Charlotte!" řekla zklamaně.
,,Ahóój mrzáku." pozdravila mě Charlie.
,,Ahoj bezcitná blondýno." oplatila jsem jí to.
,,Sorry,já to tak nemyslela.Chtěla jsem se zeptat,jestli nechceš jít do parku?"
,,Jasně,proč ne." odpověděla jsem nadšeně.
,,Tak na našem tajnym místě."
,,Fajn."

Za čtvrt hodiny jsme seděly na větvi starýho kaštanu v parku a mlsaly skittles.
,,Jak ses měla ve špitálu.Nuda,co?
,,No ze začátku jo,ale pak ke mně na pokoj přivezli kluka.Jmenoval se Nick a byl docela hezkej,milej,prostě bezva a rozumněli jsme si.Jenomže odjel." vyprávěla jsem nešťastně.
,,Dali jste si aspoň telefonní čísla?"
,,Právě že ne."
,,Hmmmmm.....škoda." odvětila.
Seděli jsme tam tři hodiny.Charlotte mi vyprávěla o tom,jak byla s Brianem v kině.Byli na romantickym filmu.Pošeptal jí do ucha,že se do ní zamiloval! Navzájem si podívali do očí,pak se začali líbat.
Když mi to Charlie vyprávěla,byla v sedmém nebi,za to já na ní trochu žárlila,ale zároveň jí to moc přeju, je to moje nej kámoška.

,,Ahoj Lio.jak ses měla?" řekla vesele mamka,když jsem se vrátila domů.
,,Čau,co tak najednou,ňáká šťastná"
,,Mám dobrou zprávu."
,,Jo a jakou?"
,,Volal John.S Melissou si to doma všechno vyřikali.Došlo najevo,že Mel to nevadí jenom,že jí to zaskočilo,prej měla náročnej den."
,,Takže,kdy bude svatba?"
,,Mysleli jsme s Johnem,že by bylo nejlepší,co nejdřív.Příští týden v sobotu?"
,,Coooo?"

Já to prostě nechápu,tak brzo.Řekla jsem,že mi to nevadí,ale příští sobotu,to je šílený.To prostě nejde.Jenže to mamce nemůžu říct.

Pondělí,zas do školy,alespoň je to poslední tejden.Konečně prázdniny.
Když jsem přišla ke škole,byl u Charlotte hlouček kluků.tak jako vždycky.Všichni kluci na ní viseli pohledem.Všimla jsem si,že vedle Charlotte postával Brian a objímal ji kolem ramen.Vypadalo to,jakoby všem ostatním chtěl dát nejevo:tohle je můj majetek.
Přistoupila jsem k nim blíž.
,,Čau." pozdravila mě Charlotte.
,,Ahoj." odpověděla jsem.
Vypadalo to,že ostatní si mě nevšimli,jak jinak.
Kluci si povídali o videohrách a my se Charlotte tupě postávaly.
Naštěstí zazvonilo.
Ve škole to bylo jako každej jinej den.Nuda.
Po škole jsme šli s mámou a Melissou vybírat šaty na svatbu.Prošli jsme spoustu obchodů,ale mamce se nic moc nelíbilo.Nakonec jsme zašly do francouzského obchodu.Měli tam fantastické šaty.Mamce se líbily hned troje,ale vybrala si šaty s živůtkem v pase ozdobeným páskem s květinou a vrstvenou,lehkou a vzdušnou sukní.Já a Mel jsme si vzaly koktejlky v barvě slonové kosti,se srdíčkovým výstřihem,převázanou mašlí.