Na útěku (2.část):Osobní stránka na adrese: teenagebook.svet-stranek.cz

On mě chápe a možná se mnou i soucítí, když jako malej ztratil svojí mamku.Přijde mi to jako zapeklitej a nevyřešenej kruh, který prostě nejde vyřešit.
,,Pojedeme zpátky."
,,Hm asi jo." a jeli jsme

,,Hlavu vzhůru!" zamával mi před domem.
Nevzmohla jsem se na nic jiného než na krátké zamávání a pádila jsem do domu.
,,Kde jsi byla?"překvapil mě hlas za mnou.Patřil naštěstí Theresse.
,,Venku."
,,A s kým?"
,,To není tvoje věc!"
,,Ale je.Kvůli tobě jsem musela lhát našim i dědovi."
,,Nemusela!"
,,No máš pravdu nemusela,ale nechtěla jsem tě nechat na holičkách.Jsem přece tvoje sestřenice.A my dvě bychom si měly pomáhat"
,,Jo, to jo, ale tohle nech prosím tě na mě jo?"
,,Ne.Já jsem ti taky koupila nový hadry a taky jsem ti nic kupovat nemusela!"
,,No, máš pravdu, nemusela si mi nic kupovat, kdyby si mi nechtěla udělat radost.Mohla sis to klidně nechat!" rozčílila jsem se.
,,Víš co, dělej si co chceš!" rozzuřila se.
,,Fajn!"
,,Fajn!" a odkráčela do pokoje.

,,Sandy!" zvolali všichni.
,,Kde jsi byla mladá dámo?" zeptala se mě tetička.
,,Venku."
,,Proč?" připojil se strejda.
,,Chtěla jsem si prohlídnout okolí."
,,Já věděla, že zas Theressa lhala." osopila se tetička.
,,Asi si nebyla s nějakou holkou co?"
,,Jo, byla.Jestli ovšem myslíš Cassie."
,,No."
,,Jo, chvíli jsem se s ní bavila a seznamovala, ale pak jela zpět domů a já si šla prohlížet tu krásu kolem."
,,No, tak dobře.Běž se nahoru převléct, připrav i Caroline a za chvíli bude večeře."
,,Dobře." a běžela jsem do druhého patra se podívat na Carol i na Theressu.
Carol byla s malou Lily u Theressy v pokoji a malovaly se tam nějakými šminkami.Ale Theressa nikde.Obě vypadaly jako klauni z nějakého vtipného kresleného filmu.
,,Holky, nevíte, kde je Theressa?"
,,Ne!" řekly jednohlasně, takže to působilo docela vtipně.
,,Byla tady a pak zase odešla." řekla rozumně Lily.
,,A šla ven?"
,,Jo.....možná."
,,Tak díky Lily." a rozběhla jsem se ven.
,,V dálce jsem viděla modrou tečku.To by mohla být Theressa.Rozběhla jsem se za ní a během minuty jsem jí dohnala.
,,Theresso, co se děje?"
,,Já....no...víš nic jen, nikdy jsem žádnou opravdovou kamarádku neměla.Nikdy.Všechny holky ode mě chtějí jen peníze, a že jsem oblíbená mezi klukama, ale to je tak všechno.Nikdo se se mnou opravdu kamarádit nechce."
,,A ty se jim divíš?Vždyť si všechny jen kupuješ!"
,,Ale to není pravda.Někdy jim něco drahýho koupím, ale to je všechno."
,,No vidíš to.To je ono."
,,Přátelství se vyvíjí pomalu."
,,No já vím, ale nikdy se s nikým nehádám a to teď s tebou.....Já nechtěla být tak vlezlá, ale prostě taková jsem.Někdy vůbec nepromýšlím co řeknu a tak...."
,,Tak v pohodě?" navrhla usmíření.
,,Jo jasně."

Vrátily jsme se zpět k dědovi.
,,Holky, Roule večeře."
,,Už jdeme." odpověděla jsem.
Ale když jsme se posadily, neuvědomila jsem si, co jsem viděla, než jsem odešla nebo spíš rozběhla za Theressou.Holky byly zmalované a zatáhly do toho i Roula.Dědeček se tomu ihned začal smát.
,,No holky, co jste to udělaly s Roulem?"
,,Oni mě přinutily." obhajoval se Roul.,,Slíbily mi, že nemusím jít večeřet, ale Maminka mě stejně přinutila přijít sem, i když mě vůbec neviděla."
,,My jsme tři spojenci." vysvětlila nám Lily.
,,Hmm, vy teda vypadáte!" a dala jsem se znovu do smíchu.
Tetička se na ně nemohla koukat, tak je všechny odvlekla do koupelny.

Tu noc jsem měla zlé sny.V tom snu se mi zdálo,že má máma přišla a dala mi pěknou facku.Pak jsem se zmenšovala a zmenšovala a máma byla čím dál tím větší.V tom snu přišel i můj taťka a měl zvednutý prst nahoru a ošklivě na mě křičel.Říkal, že věděl, že mamka ho podvádí a on, že podvádí jí.Spolu jsou jen kvůli nám.Pak mě oba zadupli a já se probudila celá zpocená.Místo toho, abych se šla projít na čertvý vzduch, šla jsem se napít.Do kuchyně je to docela blízko, tak jsem se kradla potichu kolem Theressina pokoje.
V kuchyni jsem si vzala mlíko a chtěla jsem odejít zpět do pokoje pro návštěvy, ale za mnou se ozval hlas.
,,Jakto, že jsi vzhůru?" zeptal se mile strejda.
,,Ále, jen se mi zdál zlý sen." slyšela jsem samu sebe odpovídat a razila jsem si cestu zpátky, ale strejda mi cestu zarazil jeho hlasem.
,,Řekneš mi prosím tě pravdu?" zeptal se.
,,Co, jakou pravdu?" říkala jsem nechápavě.
,,Pravdu o tom, proč tvůj otec a můj bratr nepřijel taky, nebo aspoň vás nedoprovodil?"
,,On...on nás doprovodil na nádraží a sám jel na rafty."
,,No, jasně tomu jsem věřil když jste přijeli!"
,,Ale opravdu, táta jel na rafty," říkala jsem rozpačitě ,,Určitě!"
,,Já ti to nevěřím." zdůraznil ,,Nechtěj mě oklamat!"
,,Já, já musím jít spát." řekla jsem vyhýbavě.
,,Tohle není konec našeho rozhovoru!"
,,Ale je.Já se musím jít vyspat.",,No, tak zatim dobrou, ale já to z tebe vypáčím!To mi věř!"
A proto jsem rychle utíkala nahoru do pokoje pro hosty a zalezla si pod peřinu.Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, co se v kuchyni odehrálo.V hlavě mi běhala jedna myšlenka za druhou a já si v tom nemohla udělat pořádek.Jak na to vlastně strejda přišel?Já mu nechci lhát, nechci nikomu lhát, ale v této okolnosti to prostě nejde.Nemůžu říct strejdovi pravdu.Nemůžu říct pravdu dědovi, ani vlastní sestře.Nevím co bude dál.Budeme muset jít o dům dál.Už tady nemůžeme zůstat, strejda o nás ví až příliš.Netušim jak na to přišel, ale prostě to ví a já za těchto okolností tady bydlet nemůžu, ani Carol. Sice tu budou už jenom 2 dny, ale to úplně stačí.
Doufám,že mamka nevolala policii, ale co.Mně je to vlastně už jedno.Domů se nevrátím, na to nemám nervy ani žaludek